ÚvodBlogInternet věcí (Internet of Things – IoT)
Internet věcí (Internet of Things – IoT)
O Internetu věcí se ve velkém diskutuje, ale spousta lidí vlastně neví, co si pod tímto pojmem představit. Přitom se zde skrývá obrovský potenciál pro získání konkurenční výhody. Sepsali jsme pro vás přehled, po kterém budete vědět nejen co IoT vlastně představuje, v jakých oblastech se prosazuje, ale nastíníme i hlavní výzvy spojené s IoT. Pokud se tedy chcete konečně v této oblasti zorientovat, věříme, že vás tento článek osloví.
Co Internet věcí vlastně znamená?
Internet věcí (Internet of Things – IoT) je síť navzájem komunikujících zařízení. Jednotlivé objekty každodenního využití obsahují senzory, které sbírají a navzájem si vyměňují informace (data) bez nutnosti lidského zásahu. Ačkoliv název Internet vede k tomu, že by zařízení měla být propojená přes internet, tak to není podmínka. Naopak jsou místa, kde internetové spojení není nebo nedosahuje potřebné rychlosti a kvality. Proto se pro komunikaci mezi zařízeními dá používat i Bluetooth, RFID nebo třeba NFC.
V jakých oblastech se Internet věcí prosazuje?
„Věc“ může reprezentovat spoustu zařízení. Pro laiky bývá nejjednodušší představit si chytrou domácnost, která obsahuje například alarm, klimatizaci, topení a chytrá světla. Vše je možné ovládat vzdáleně, ale zároveň tyto „věci“ komunikují mezi sebou navzájem. Lze tedy podle předem nastavených parametrů dosáhnout například toho, že při zakódování domu se automaticky sníží vytápění domu na nižší hodnotu a také se zhasnou světla. Pro udržování tohoto stavu nadále „věci“ spolupracují mezi sebou. Čidla teploty posílají informace pro klimatizaci/topení a ty následně vyhodnocují, zda je potřeba přitopit. Těchto interakcí probíhá mnoho každou minutu, nebo dokonce každou vteřinu například u alarmů.
Přestože je využití IoT v domácnostech zajímavé, tak jsou oblasti, kde IoT hraje podstatně větší roli. Obrovské využití mají IoT zařízení například ve zdravotnictví. V roce 2020 bylo použito přibližně 646 millionů IoT zařízení v rámci nemocnic, klinik a lékařských ordinacích. Medicína patří mezi průkopníky i v pokročilejších metodách analýzy dat, jako je třeba umělá inteligence. Ta dokáže efektivně vyhledávat vzorce v nemocích pacientů a určovat rizikové faktory. Pomáhá také při vývoji a testování nových léků. Aby to bylo možné, je potřeba mnoho dat, které generují právě IoT zařízení.
Další oblastí je výrobní a průmyslový sektor, který si brzy a rychle osvojil technologii IoT v současném trendu známém jako Průmysl 4.0. Průmyslový internet věcí (Industrial Internet of Things - IIoT) se silně zaměřuje nikoli na lidi používající stroje, ale na automatizaci strojů s minimálním lidským vstupem díky robotice. Rychle rozvíjející se oblastí je taktéž prediktivní údržba. Díky ní jsou firmy schopné ušetřit značné finanční prostředky. IoT data a datové modely nad těmito daty umožňují včas upozornit na to, že daný stroj bude nutné opravit. Toto ohlášení nastane tedy dříve, než se stroj rozbije, čímž lze maximálně minimalizovat výpadky ve výrobě.
IoT a data
Z výše uvedeného je patrné, že zařízení dokážou vyprodukovat obrovské množství dat. Jednou z největších výzev současnosti, a především budoucnosti, je tedy přenos, zpracování a vyhodnocování těchto dat. Ideálně vše v reálném čase. Pro zasazení do kontextu je nutné říct, že 90 % všech dat na světě bylo vytvořeno v posledních dvou letech. Do roku 2025 se očekává celosvětově 175 Zettabyttů dat, z čehož IoT data by měla představovat 90 Zettabytů. (Aparavi)
Hlavní výzvy v rámci IoT
Přenos dat
Díky výše uvedenému rostou požadavky na práci s daty. V první řadě je potřeba počítat s obrovskými přenosy dat po síti. Proto vznikají 5G sítě a chystají se i 6G sítě. Tyto objemy již neslouží pro využití lidmi, jelikož málokdo využije takto obrovské rychlosti. Ale naopak jsou nezbytné pro IoT. Například autonomní vozidla potřebují velmi rychlý přenos, aby mohly správně a bezpečně fungovat a rychle reagovat.
Uložení a dostupnost dat
Dalším tématem po přenosu dat bude jejich zpracování, uložení a dostupnost. Pro tento účel vznikají obrovská datová centra a nové systémy ukládání dat. Málokterá firma si může dovolit mít vlastní servery těchto velikostí a neustále zvyšovat jejich kapacity a výkonnost, aby stíhaly extrémně rychle rostoucí množství dat. Proto je v poslední době stále častěji slyšet slovo Cloud. Velké firmy vlastní datová centra plná serverů, jejichž kapacity pak poskytují menším firmám k pronájmu.
Bezpečnost dat
Určitě se nesmí zapomínat na bezpečnost, protože čím více dat získáváme, tím problematičtější může být jejich únik na veřejnost nebo ke konkurenci. Ještě nebezpečnější případ může být u prolomení ovládání těchto zařízení, kde útočník může například ovlivnit řízení autonomního auta nebo vypnout alarm v prostorách firem.
Analýza dat
V neposlední řadě je výzvou také analýza uložených dat. Pokud podchytíme všechny předešlé kroky a máme data již uložená, bylo by dobré je využívat, aby celá cesta měla nějaký smysl. Zde nastupuje na řadu datová analýza. Data lze vizualizovat pomocí moderních nástrojů dostupných k okamžitému využití, provádět na nich různé výpočty nebo pokročilé akce za pomoci umělé inteligence.
Dostupnost odborníků na trhu práce
Z vlastní zkušenosti z firmy pracující s IoT mohu říct, že škála lidí pracujících na IoT infrastruktuře je opravdu široká a bývá problém všechny pozice pokrýt. Pomineme-li zaměstnance, kteří pracují na výrobě, údržbě a prodeji samotných zařízení, pak jenom na pokrytí všech oblastí IoT je potřeba velké množství odborníků. Všechny dříve zmíněné kroky rozhodně nepokryje jeden člověk a s rostoucím počtem zařízení roste i počet lidí, kteří musí na pozadí pracovat na vývoji softwaru pro přenos, ukládání, zpracování dat.
Častým problémem může být přechod na novou pokročilejší technologii, kde současná už nestíhá držet krok s rychle rostoucím objemem dat a zařízení. Pro člověka bez zkušeností je velmi složité navrhnout od začátku správně celý systém a kombinace technologií, aby vše fungovalo a bylo udržitelné po delší časový úsek. V této chvíli většinou přichází na řadu firmy specializující se pouze na určitou část procesu. Přetížené IT oddělení má málokdy čas, kromě práce na aktuálních problémech, ještě studovat nové metody práce s daty a často s těmito metodami nemá příliš velkou praktickou zkušenost. Naopak úzce zaměřené externí firmy mají zkušenosti s implementací a fungováním velkého počtu firem a technologií a můžou poskytnout know-how již vyzkoušené na podobných prostředích.
Statistiky
Výše uvedené informace nejlépe dokreslí konkrétní čísla. Vybrali jsme pro vás ta, která podle nás nejlépe vypovídají o tomto nastupujícím trendu:
Odhadovaná hodnota celosvětového trhu s IoT se v roce 2020 pohybovala okolo 742 miliard dolarů. Což je i přes zpomalení růstu kvůli koronaviru obrovský posun. Pro příklad v roce 2017 byla hodnota okolo 100 miliard dolarů. (DataProt)
V roce 2020 překonal počet IoT zařízení počet všech zařízení, která nevyužívají IoT. (TechGig)
V roce 2021 bylo přes 10 miliard aktivních IoT zařízení. (DataProt)
Předpovídá se, že do roku 2027 bude 41 miliard IoT zařízení. (Business Insider)
V roce 2021 si IoT našlo uplatnění u 31 % firem v ČR. (Český statistický úřad)
80 % vedoucích pracovníků ve zdravotnictví vidí jako největší výhodu implementace IoT větší inovace. 73 % poukázalo na úspory nákladů, zatímco 76 % uvedlo jako klíčové výhody „viditelnost napříč organizací“. (Aruba)
Podle společnosti Scand mohou zařízení IoT ušetřit zdravotnickým společnostem dohromady 300 miliard dolarů ročně snížením neefektivity. (Source: Scand)
Firmy očekávají, že IoT a ostatní digitální technologie zvýší efektivitu o 12 %. (Source: PwC)
91 % průmyslových/výrobních podniků v Německu investuje do „digitálních továren“, které zahrnují řešení IoT. (Source: PwC)
Vývojáři IoT se primárně zabývají bezpečností (39 %), dále pak o konektivitou (27 %) a sběrem dat a analytikou (26 %). (Zdroj: Eclipse Foundation)
IoT trhu dominuje společnost Amazon Web Services (AWS), technologii AWS využívá 40 % IoT vývojářů. Dalších 31 % vývojářů používá Microsoft Azure a 26 % používá Google Cloud Platform (GCP). (Zdroj: Eclipse Foundation)
Závěr
Internet věcí je již nedílnou součástí běžného života a v blízké budoucnosti se bude ještě rozšiřovat. Čeká nás tedy přerod z doby, kdy počítače evidovaly data o činnostech lidí, do doby kdy lidé spíše kontrolují data o činnostech strojů. Tento obor se stejně jako celá společnost posouvá rychlým tempem dopředu a není dobré trend IoT ignorovat, protože s námi zůstane dlouhou dobu. Lidé a firmy využívající IoT získávají velkou výhodu oproti těm, kteří se tomu zatím vyhýbají. V dnešní době drahých energií a nedostatku kvalifikované pracovní síly může IoT představovat řešení, ať už v podobě energetických úspor chytrých domácností nebo při automatizaci firemních procesů.
autor: Martin Vosáhlo
