ÚvodBlogDesign informací, díl 4: základní gestaltistické principy
Design informací, díl 4: základní gestaltistické principy
V předchozím dílu našeho seriálu o designu informací jsme popisovali zrakové vyhledávání, distraktory a jejich vliv na práci s reporty. Po delší odmlce se zaměříme na několik základních principů tvarové ("gestaltistické") psychologie, které se často využívají v designu všech materiálů (nejen reportů a dashboardů). Zjednodušeně řečeno, gestaltistická psychologie tvrdí, že celek vnímáme jinak, než pouze jako souhrn jeho částí, a uvádí několik principů, který tento fakt potvrzují.
Budeme vycházet z následujícího obrázku, na kterém vidíme skupinu delfínů.
Na tuto skupinu budeme nyní aplikovat gestaltistické principy.
Princip podobnosti
Princip podobnosti říká, že objekty, které sdílejí stejné vizuální atributy, vnímáme jako skupiny souvisejících objektů. Obrázek vlevo tedy máme tendenci vnímat spíše jako tři skupiny delfínů - oranžových, šedých a zelených. Obrázek uprostřed vnímáme jako tři skupiny delfínů odlišné orientace a obrázek vpravo jako tři skupiny delfínů odlišné velikosti.
Tento princip využíváme podvědomě všichni - při psaní dokumentů volíme konkrétní styl pro hlavní nadpisy, jiný pro podnadpisy a prostý text a zjednodušujeme tak čtenáři orientaci v textu. Na reportech nebo dashboardech princip podobnosti můžeme využít vždy, když chceme, aby byla určitá data analyzována ve vzájemném kontextu. Pokud bude například dashboard obsahovat několik sloupcových grafů s produktovými liniemi (třeba prodeje, náklady, profitabilitu a marketingové akce), můžeme každé produktové linii přiřadit jednu barvu a tu pak opakovat ve všech grafech i v jiných reportech. Uživatel si tak dá snadno do souvislosti všechny ukazatele pro danou produktovou linii a bude se v datech a reportech rychle orientovat.
Princip blízkosti
Princip blízkosti říká, že objekty, které jsou blízko sebe a zároveň dále od ostatních, opět vnímáme jako skupiny souvisejících objektů. Obrázek vlevo tedy nevnímáme jako 20 delfínů, ale 4 skupiny. Obrázek uprostřed vnímáme spíše jako čtyři sloupce delfínů a obrázek vpravo jako čtyři řady.
Na reportech a dashboardech tedy umisťujeme blízko sebe informace, mezi kterými může existovat vzájemná souvislost, a uživateli tak pomáháme tuto souvislost hledat a vnímat. Tento princip lze také s úspěchem použít při návrhu tabulek a předem ovlivnit, jestli budou čteny po řádcích nebo sloupcích. U kontingenční tabulky, která obsahuje v řádcích produkty, ve sloupcích měsíce a v hodnotách prodané kusy, je velký rozdíl, jestli sledujeme vývoj prodejů jednotlivých produktů po měsících (čteme po řádcích), nebo zda srovnáváme prodeje produktů v rámci vybraného měsíce (čtení po sloupcích). Stejná tabulka tak může poskytnout odlišný typ informace jen v závislosti na směru jejího čtení.
Princip spojení
Princip spojení říká, že objekty, které jsou vzájemně vizuálně spojené, vnímáme jako skupiny souvisejích objektů. U obrázku vlevo zřetelně vidíme dvě řady spojených delfínů, uprostřed jednu malou skupinku a obrázek vpravo máme tendenci vidět jako sloupce delfínů.
Na principu spojení je založen třeba často používaný spojnicový (liniový) graf, ve kterém spojnice mezi jednotlivými body určuje, které body k sobě patří a pomáhá vnímat trend. Je ale možné spojovat také celé grafy, tabulky s grafy, nebo vytvářet strategické mapy klíčových ukazatelů výkonnosti a znázorňovat tak jejich závislosti.
Princip ohraničení
Základem principu ohaničení je oddělení vybraných objektů jasně viditelnou vizuální hranicí. Díky této hranici je opět vnímáme jako skupiny souvisejících objektů. Obrázek vlevo využívá pro uzavření linku, u obrázku vpravo je oddělení vytvořeno barvou pozadí.
Pomocí tohoto principu jsou v reportech nebo dashboardech často tvořeny třeba tabulky, i když jak si později ukážeme, dají se pro tento účel využít i principy další. Na dashboardech bychom ale měli vždy ohraničovat skupiny tabulek a grafů patřících k sobě a vytvářet tak kompaktní bloky informací, ve kterých se uživateli vyhledávají konkrétní data daleko rychleji, než v unifikované mase objektů.
Princip kontinuity
Princip kontinuity říká, že objekty, které jsou vzájemně zarovnané, nebo vypadají, že tvoří pokračování, máme tendenci vnímat jako jeden objekt nebo skupinu objektů. Na obrázku vlevo tedy vidíme delfína, i když je to ve skutečnosti pouze skupina objektů podivných tvarů. Vlevo pak zase vnímáme dvě souvislé vlny a ne 12 různých křivek.
Principu kontinuity bychom měli využívat například při zarovnávání, které by mělo být stejné u nadpisů i obsahu sloupců a podporovat tak jejich spojení. Někdy se využívá také pro odlišení křivek grafů pro černobílý tisk, ale tento přístup není příliš doporučovaný, protože vždy významně rozbíjí vzhled reportů a zpomaluje navigaci.
Princip zavření
Princip zavření vychází z faktu, že lidé obecně nemají rádi volné a neuzavřené konce a pokud mohou, podvědomě je vnímají jako uzavřené. Na obrázku vlevo tedy vnímáme delfína ve čtverci, uprostřed delfína v kruhu a vpravo jako značku dej přednost delfínům (dobrý nápad, mimochodem).
Principu uzavření využívají třeba grafy, kde standardně používáme pouze osu X a Y s tím, že čtenář graf stejně vnímá jako uzavřený obdélník. Podobně fungují také značky na osách, takže nemusíme používat vodící linky k tomu, aby byl uživatel schopný z grafu odhadnout hodnotu. Obecně se tento princip dá efektivně využít pro eliminaci zbytečných distraktorů.
K výše uvedených principům se budeme v dalších dílech čas od času vracet při popisu konkrétních tabulek nebo grafů a uvedeme další příklady praktického použití. Tímto Vám tedy děkuji za pozornost a prosím, pokud se Vám článek líbil, nezapomeňte u něj na LinkedInu nebo Facebooku kliknout na Like.
autor: Jakub Holubec